MIC

Městská knihovna

Vytisknout

Aktuality:

  • upozorňujeme naše čtenáře na knihy, které mohou zakoupit v knihovně

 

Pozvánky:

 

Výpůjční doba

Vytisknout


Oddělení pro dospělé

pondělí  8.00 - 12.00 13.00 - 17.00 
  • telefon: 494 542 025
středa  8.00 - 12.00 13.00 - 17.00
pátek  8.00 - 12.00 13.00 - 17.00 
 sobota  8.00 - 11.00   



Čítárna - internet 

pondělí   8.00 - 12.00  13.00 - 17.00   
  • telefon: 494 542 026
středa  8.00 - 12.00  13.00 - 17.00 
pátek    13.00 - 17.00



Oddělení pro děti

pondělí      13.00 - 17.00              
  • telefon: 494 542 024
středa  8.00 - 12.00 13.00 - 17.00 
pátek  

13.00 - 17.00 







 

Historie knihovny

Vytisknout

Počátky knihovnictví v Rychnově nad Kněžnou

První větší knihovna v Rychnově vznikla počátkem 17. století. Byla to šlechtická knihovna rychnovského rodu Kolowratů. Nejvíce knih nashromáždil František Kolowrat (1620-1700), hejtman markrabství moravského a rakouský vyjednavač mezi Polskem a Švédskem o mír v Olivě 1660, stavebník rychnovského zámku. Zvláštní uzavřenou kapitolu v dějinách rychnovské knihovny tvoří velká a slavná bibliotéka nadaného státníka a českého vlastence, zakladatele pražského Národního musea, rakouského ministra vnitra a Metternichova protivníka Františka Antonína Kolowrata Libštejnského (1788 – 1861). Když tuto knihovnu F. A. Kolowrat roku 1861 odkázal Národnímu muzeu v Praze, čítala 35000 svazků. Tyto darované knihy tam jsou ve fondech knihovny dodnes, označené na titulech cinobrovými otisky malého kovového razítka „Kolowrat“. V Rychnově zbylo jen několik rukopisných státovědeckých statistik, krásně vázaných a kaligrafovaných k ministrově potřebě a 17 svazků speciálních katalogů jednotlivých oborů darované knihovny. Darované knihy nahradili během století tři členové z větve Kolowratů Krakovských, kteří zdědili Rychnov po vymřelé větvi Libštejnské. Zdeněk Kolowrat (1836 - 1892), vlastenec a přítel básníků a učenců, byl sám plodný český dramatický spisovatel, jehož knihovna, jak je dodnes vcelku uchovaná, poskytuje průřez českým písemnictvím 19. století. Zvláštní přitažlivosti dodávají jí některé knihy z majetku J. E. Wocela, Gustava Pflegra Moravského, Josefa Durdíka, Emanuela Bozděcha, Václava Šolce aj. V r. 2001 obsahovala knihovna 12275 svazků a svojí velikostí se řadila na 4. místo v Čechách.

Knihovna gymnázia 1714 - 1978

Piaristické gymnázium mělo svoji knihovnu, nejprve profesorskou, později i žákovskou. Fond gymnazijní knihovny byl v r. 1978 převeden do Okresního archivu. I přes požáry, které gymnázium postihly, je fond uložený v archivu zachovalý. V archiváliích gymnázia studovali mnozí profesoři a historici města, např. Tomáš Kouřil, Antonín Svoboda, Augustin Sedláček a další.

Občanská beseda 1868 - 1921

28. března 1868 byla založena Občanská beseda a v r. 1871 na návrh prof. Černého byla založena její knihovna. Hrabě Hanuš věnoval k tomu účelu 100 zl., Dr. Hausman 50 zl. A i jiní přispěli knihami nebo peněžitými dary. Dr. Toman daroval Naučný slovník, do něhož mohl v besedě kdokoli zdarma nahlédnouti.. R. 1894 utrpěla beseda velké ztráty. Nejčinnější člen prof. Vycpálek a odborný učitel K. Diviš odstěhovali se z Rychnova. Prof. Vycpálek byl za své veliké zásluhy o rozvoj spolku jmenován čestným členem. I po svém odchodu zůstal horlivým příznivcem besedy a nemálo byl jí nápomocen, když 3. srpna na národopisné výstavě v Praze representovala se besedním večerem. Občanská záložna vystavěla Národní dům a beseda se do něho přestěhovala. V r. 1902 byla knihovna umístěna v šatně, byl pořízen nový knihovní řád, členům půjčovány knihy do měsíce zdarma a horlivým knihovníkem zvěrolékařem L. Stožickým sepsán seznam knih. Za 1. světové války nebyla Občanská beseda činná.

Řemeslnická beseda 1880 - 1921

Druhým významným spolkem, který měl význam pro založení budoucí veřejné knihovny, byl spolek Řemeslnická beseda. V r. 1880 byla na návrh Fr. Krčmáře v ní zřízena knihovna. Knihy se sbíraly u dobrodinců. R. 1882 stará se beseda o založení školy pokračovací a pořizuje učňům 50 čítanek. Toho roku stěhuje se beseda s hostinským Jelínkem k Labuti, kde místnosti předsedovi zábavního výboru Pavlištovi zdají se z počátku tuze veliké. Knihovníkem byl zvolen V. Fink a ten si vzal knihy do svého krupařského krámu. Z knihy týdně vybíral 2 kr. a z toho výtěžku kupoval, jak mu bylo vytýkáno, povídky pro mládež i literaturu krvavou. V r. 1886 se knihovna stěhuje do místností besedních. Tak beseda prospívala až do války světové. Dosavadní majitel r. 1918 hostinec i se sálem prodal. Od té doby sdílela Řemeslnická beseda společnou místnost s Občanskou besedou v Národním domě.

Havlíčkova veřejná knihovna a čítárna 1921 - 1937

Po vzniku samostatné ČSR došlo i na reorganizaci knihovnictví. 5. listopadu 1919 byl vládou schválen knihovnický zákon. Na základě tohoto prvního knihovnického zákona vznikla v Československu jedna z nejhustších sítí veřejných knihoven na světě. Zákon nařizoval obcím zřídit a. V Rychnově byla knihovna zřízena sloučením zápůjčních knihoven Občanské besedy (2420 svazků), Řemeslnické besedy (1267), soukromé knihovny knihkupce K. Rathouského (312), darem Dr. Kouřila získány 242 knihy a od odborů strojmistrů a zřízenců textilních 113 knih. Otevřena byla v listopadu 1921 a nazvána knihovnou Havlíčkovou. Umístěna byla v dolních místnostech Národního domu. Půjčováno v ní dvakrát v týdnu. Knihovníkem jmenován profesor Eduard Weis, jenž se o veřejnou knihovnu nejvíce zasloužil. Obec dávala na knihovnu 3000 Kč ročně a městská spořitelna 1000 Kč, r. 1921 věnovala jí ochotnická jednota Tyl 500 a Družina legionářů 100 Kč. Počátkem roku 1921 při knihovně byla zřízena veřejná čítárna časopisů, která byla otevřena denně od 5 do 8 hodin večer. V čítárně se četlo 28 revuí a 30 deníků a týdeníků.

Válečná léta 1939 - 1945

19. prosince 1939 byla správa veřejné čítárny vyzvána na základě anonymního udání okresním úřadem, aby ihned odstranila obrazy a bustu presidenta T. G. Masaryka. Nařízení bylo vyhověno. Knihovna v těchto letech sice fungovala, ale mnoho knih bylo zničeno, a knihovna s čítárnou se musela přestěhovat do nevyhovujících prostor radnice. 23. března 1940 byly rozeslány všem veřejným knihovnám a žákovským školním knihovnám oběžníky o zabavení veškeré literatury komunistické; v dubnu pak byly zabavovány knihy s obsahem legionářským. Ze všech veřejných knihoven a z knihkupectví vyloučeny v srpnu všechny knihy anglických a francouzských autorů, pokud neuplynulo od jejich smrti aspoň 50 let. Tyto knihy nebyly však úřadům odváděny, ale jen vyřazovány z prodeje nebo půjčování. Knihy židovských autorů byly odvedeny okresnímu hejtmanství a zničeny ve stoupách. Podle vyhlášky okresního úřadu v Rychnově n. Kn. (září 1941) se v zájmu veřejném zakazuje Židům přístup do veřejných knihoven, jakož i vypůjčování knih.

Eduard Weis, kronikář a knihovník, píše v r. 1942 toto: Veřejná knihovna pozbyla již zásahy režimu aktivistů i okupantů 1019 svazků domácí i cizí belletrie. Všechna bývalá razítka, na kterých byl heraldický znak českého lva, bylo nařízeno dát za mříže nového razítka, a orazítkovat teď všechny svazky znovu, německo-česky. Nacisté jsou až pitomě důkladní, hledajíce kde jakou starou českou plíseň, která by mohla nahlodat žulové základy tisíciletého budoucího Reichu: Každičké „č“ v bývalém označení čs. měny (Kč) nařízeno pečlivě u všech cen v inventářích sbírek vyškrtat! Quem Deus perdere vult, dementat prius (Koho chce Bůh zahubit, toho napřed zbaví rozumu); podle tohoto přísloví je tedy osud hákoušů i jejich aktivistických protektorátních pinčlů zpečetěn.

Rychnovská knihovna 1945 - 1989

Po skončení války dochází paradoxně opět k postupnému pustošení knihovního fondu, probíhaly další čistky. Knihovním inspektorem byly v dubnu vyřazeny všechny knihy Pittnerové, A. Dostála, B. Brodského aj., protože jejich obsah neodpovídal duchu nové doby. Později byly vyřazeny i knihy Vrbovy, J. Mária, všechny romány amerického dobrodružného obsahu. V r. 1949 se vzdal dosavadní knihovník E. Weis své funkce, kterou zastával plných 28 let. Do původních prostor Národního domu se knihovna přestěhovala v roce 1950, čítárna až v roce 1955. V r. 1951 se knihovna již nejmenuje Havlíčkova, ale Okresní lidová knihovna doplňovací. Jak napovídá název, knihovna vytvořila zvláštní doplňovací oddělení, ze kterého se tvořily soubory a půjčovalyí se do vesnických knihoven v nejbližším okolí. V roce 1952 byl pořízen lístkový jmenný seznam autorů, zavedeny knižní lístky, všechny knihy byly přebaleny. Půjčovní místnost byla rozšířena vybouráním příčné stěny a vybavena novými kovovými regály. Knihovna získala čestné uznání ONV. V r. 1953 byly vyřazovány knihy nesplňující představy o socialistické četbě. Směr vývoje ve státě se projevoval i na knižní produkci, v šedesátých letech dochází k oživení nakladatelské činnosti, v sedmdesátých letech k útlumu. Občané města si však na svoji knihovnu zvykli, vždyť ve městě v té době fungovalo pouze kino a Národní dům (od r. 1953 Dům osvěty, pak Jednotný závodní klub pracujících). Knihovna se stala oblíbenou institucí, která umožňovala alespoň zdánlivě možnost výběru a vlastní volby.
9. července 1959 byl schválen zákon o jednotné soustavě knihoven. Okresní knihovna se stala metodickým střediskem pro všechny knihovny v rychnovském okrese.
V dalších letech se prováděly povinné prověrky knižního fondu, závodních a školních knihoven. Pro dobrovolné knihovníky se pořádala školení o správné knihovnické technice, doplňování knižních fondů a práci s naučnou literaturou. V roce 1972 vydala Státní knihovna ČSR v Praze směrnici Literatura závadného politicko-ideového a protistátního charakteru - (schválena Ministerstvem kultury ČSSR 30. května 1972 jako směrnice čj. 9695/1972 –II/3). Tato směrnice se skládala z obecného úvodu a ze soupisu vyřazovaných spisovatelů a knih (přes 800 položek). Knihy se nesměly vyřazovat obvyklým způsobem (vyškrtnutí v přírůstkovém seznamu a zapsání čísla úbytku), a tak fakticky nebyly nikdy vyřazeny. Směrnice, podle které se toto dělo, byla také důvěrného charakteru, z instrukcí z ní byly knihovníkům sdělovány jen ty nejnutnější. Tyto čistky v knihovnách proběhly v rychnovském okrese na příkaz metodického oddělení Státní vědecké knihovny v Hradci Králové v květnu a červnu 1973. Knihy však nešly „do stoupy“, ale skladovaly se na různých odlehlých místech (v rychnovském okrese v bývalé německé škole v Orlickém Záhoří), kde ležely v zapečetěných balících nikým nepovšimnuty až do r. 1989.
Práce každé ředitelky knihovny v těchto letech byla nelehká a nezáviděníhodná. Na jedné straně musela dobře vycházet s představiteli města a okresu, na straně druhé bylo její povinností a stavovskou ctí dohlížet na odbornost a dobrou úroveň činnosti knihovny. Postrachem každé ředitelky v 80. letech bylo sestavení každoročního komentáře k výkazu o činnosti knihovny za uplynulý rok, kde se na předepsaných nejméně 60 stranách formátu A4 musela rozepsat o tom, co je dnes patrné z několika čísel ročního statistického výkazu. Knihovna vydávala ve spolupráci s dalšími kulturními zařízeními města publikace regionálního zaměření. Soustavně se doplňoval i fond regionální literatury Rychnovska, který sloužil k badatelským účelům a byl součástí čítárny knihovny. Shromažďovaly se zde všechny materiály, které mají nějaký vztah k rychnovskému okresu a k nim byly samozřejmě vytvářeny i kartotéky a katalogy. Toto oddělení je od roku 1996 součástí knihovny Muzea a galerie Orlických hor.
Výpůjční oddělení knihovny (pro dospělé i dětské čtenáře) fungovala dobře. Návštěvníci knihovny zde vždy našli přátelské prostředí i odbornou radu. Knihovna sídlila stále v Národním domě, půjčovna pro dospělé v přízemí, dětské oddělení a kanceláře v prvním patře. Pro nedostatečné prostory v půjčovnách bylo mnoho knih umístěno mimo Národní dům v provizorním skladu. V r. 1985 získala knihovna malý dům v Sokolovské ulici na sídlišti Mírová, kde zřídila pobočku dětského oddělení, a bylo zde umístěno metodické oddělení. Tento stav trval až do r. 1990. V roce 1988 se připravovala rekonstrukce Domu politické výchovy (bývalé „staré školy“), kam se celá knihovna měla přestěhovat. Projekty k přestavbě staré budovy již byly v plném proudu, když došlo k tolik vítanému politickému zvratu.

Rychnovská knihovna 1990 - 2005

Do nové budovy ze skla, železa a mramoru, který měl sloužit Okresnímu výboru Komunistické strany Československa se v roce 1989 díky revoluci stěhuje Základní umělecká škola, mnoho firem a v r. 1990 také knihovna. Ta v této novostavbě získala rozlehlé půjčovny a sklady. Učebny, které měly sloužit k politickému vzdělávání budoucích komunistů, nyní svými rozměry v této době vyhovovaly potřebám půjčoven. Umístění knihovny bylo pro veřejnost ideální – v centru města a v bezprostřední blízkosti škol. Pobočka na sídlišti se zrušila a v r. 1993 knihovna zřídila antikvariát a hudební oddělení. V této době měla knihovna 15 zaměstnanců.
Politické a společenské změny 90. let zákonitě ovlivnily činnost knihovny. Knihy, které byly v 70. letech z fondů vyjmuty a uskladněny v Orlickém Záhoří, se v prosinci 1989 vrátily ke svým čtenářům. Došlo k odstátnění a rozpadu centralistických struktur, profesionální knihovny okolních měst spolu se svými střediskovými knihovnami se ekonomicky osamostatnily.
V r. 1996 byla knihovna převedena od zřizovatele Okresního úřadu pod Městský úřad v Rychnově nad Kněžnou a tím se změnil i její název - od tohoto roku to je opět Městská knihovna. Regionální oddělení a antikvariát byly převedeny do Okresního muzea Orlických hor, hudební oddělení se pro nedostatek peněz na doplňování hudebních nosičů zrušilo. Od r. 1996 mají čtenáři a návštěvníci knihovny k dispozici v čítárně knihovny (od r. 2001 i v dětském oddělení) internet. Velký porevoluční rozvoj počítačové techniky v naší zemi měl zásadní vliv i na práci knihovny. Od r. 1993 se záznamy o knihách ukládaly do počítače výsledkem této trpělivé a mravenčí práce bylo zprovoznění výpůjčních systémů a katalogů pomocí počítače. V r. 1998 se takto začalo půjčovat v dětském oddělení, v čítárně v r. 1999 a v r. 2001 v oddělení pro dospělé čtenáře. Počítače postupně přebírají většinu základních knihovnických činností, od zpracování knih až po výpůjční proces a statistické výkaznictví. Provoz knihovny je tedy od r. 2001 plně automatizovaný a tím se celá agenda výpůjčního systému velmi zjednodušila.

Rychnovská knihovna - současnost

Městská knihovna dnes sídlí ve Společenském centru na Panské ulici, v budově s bezbariérovým přístupem. Její uživatelé zde mají k dispozici dvě půjčovny v přízemí budovy - oddělení pro dospělé a pro děti i mládež a studovnu – čítárnu s přístupem na Internet v prvním patře. Ředitelna, kanceláře pro úseky akvizice, zpracování fondu i budování výměnných fondů a sklady se nacházejí v suterénu budovy. Do 30. června 2005 byla Městská knihovna v Rychnově nad Kněžnou organizační složkou města, avšak od 1. července téhož roku tvoří součást společnosti Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., jejímž 100 % vlastníkem je Město Rychnov n. Kněžnou. Finance na provoz celé společnosti, tedy i knihovny, poskytuje Město Rychnov n. Kněžnou.
Rychnovská knihovna je pověřenou knihovnou. Vykonává regionální funkce na území bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, v obvodu Rychnov n. Kn., Dobruška. Knihovna poskytuje všem obsluhovaným knihovnám poradenskou a konzultační činnost, uskutečňuje metodické návštěvy, zajišťuje vzdělávání knihovníků a jejich informovanost o aktuálním vývoji knihovnictví, pořádá semináře a porady. Pomáhá ostatním knihovnám v dané oblasti při revizích, aktualizacích a technických úpravách knihovních fondů, provádí akvizici, katalogizaci v obecních knihovnách. Buduje výměnné soubory knih pro obsluhované knihovny a dále umožňuje jejich distribuci a cirkulaci. Knihovna spolupracuje se všemi profesionálními knihovnami oblasti, se všemi obecními knihovnami a pověřenou knihovnou v Kostelci nad Orlicí, dále také se Sdružením knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP), Klubem dětských knihoven (KDK), apod. Veškerá současná činnost knihovny se řídí Knihovním zákonem č. 257 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, vydaným dne 29. června 2001, který nabyl účinnosti 1. ledna 2002.

Vedoucí knihovny 1921 - 2008

1921–1949 Weis Eduard
1949 Adamcová – Hrdinová Irena
1950 Neffe Stanislav
1952 Bezděková Marie
1954 Hýsková M.
1954 Havlíková M.
1956 Malíková J.
1959 Francová Hana
1965 Plačková Anna
1977 Kozlová Marie
1993 Ing. Lerch Luboš
1996 Ing. Rathouský Pavel
1998 Kaločová Naděžda

Knihovníci v letech 1871 - 2008

1871 Černý Josef, profesor
1876 Lier K., profesor
1877 Šmída, MUDr.
1878 Veselík E., učitel
1879 Vycpálek Josef, profesor
1888 též Frauenberg L., učitel
1894 Černý Vojtěch, profesor a Frauenberg L.
1895 Frauenberg L.
1900 též Jaroš Ferdinand, učitel
1901 Jaroš Ferdinand a Svoboda Antonín
1902 Jaroš F. a Stožický L., okresní zvěrolékař
1906 Stožický L., Říha Č. a Holínka František, knihař
1907 Stožický L., Svoboda Rudolf a Holínka F.
1908 Stožický L. a Hruška, prof.
1909 Stožický L. a Holínka F.
1910 Soulek J., učitel a Holínka F.
1918 Svoboda Rudolf
1919 Jelínek František, profesor
1920-1921 Říha V., učitel

Řemeslnická beseda

1882 Fink V.
1902 Rudl Karel a Čermák Josef
1907

Rudl Karel a Jirsa Eduard

1921 – 1952 Havlíčkova veřejná knihovna

1921-1949 Weis Eduard, profesor
1949 Adamcová-Hrdinová Irena
1950 Neffe Stanislav, učitel

1953 – 1996 Okresní knihovna

Adamcová Blanka, Albrechtová Jana, Bartošová Hana, Bezděková Marie, Cejpková Jaroslava, Diblíková Ludmila, Doležal Karel, Dusilová Marie-účetní, Dvořáčková Stanislava-účetní, Ehlová Miroslava-účetní, Francová Hana, Francová Miluše, Fuksová Marie, Hájková Helena, Havlíková M., Havlová Dagmar, Havlová Ivona, Hlobilová Eva, Horová Ema, Hostinská Marie-účetní, Hýsková Emílie, Jakubcová Zdeňka, Janková Alena, Jará Šárka, Jarý Vladimír, Jedlinská Marta-účetní, Jelínková Milada, Kaločová Naďa, Karásková Dobroslava, Kasalová Vlasta, Klumparová Iva, Koldová Ivana, Kozlová Marie, Mgr. Krejčí Irena, Ing. Lerch Luboš, Lukášková Naděžda-účetní, Lukavská Jiřina-účetní, Lžičař Vladimír, Lžičařová Vladimíra, Machačová Dana, Malíková J., Mašková Jana, Mihulová Jana, Michálková Marie, Mikysková Hana, Muthsamová Jana, Nespěchal Zdeněk, Palečková Miroslava-účetní, Pekařová Olga-účetní, Perníčková Irena, Pírová Olga, Pivcová Libuše, Plačková Anna, Ratvajová Yveta, Růžičková Blanka, Rydlová Marcela, Sahulová Vlasta, Sejkorová Miroslava,Serbousková Jana, Strachová Dana, Šrámková Antonie, Šrámová Vlasta, Šroglová Bohuslava, Šulcová Marie-účetní, Tichá Anna-účetní, Topiářová Marie, Vaňková Jaroslava, Vašátková Anna, Vašátková Jarmila, Vávrová Ivanka, Vítečková Ladislava, Vojtíšková Stanislava-účetní, Mgr.Vrbová Jiřina, Zapletalová Jitka, Zemaníková Lucie, Zemánková Karla

2008 Městská knihovna

  • Vedoucí: Naděžda Kaločová
  • Oddělení pro děti: Ivanka Vávrová
  • Oddělení pro dospělé čtenáře, čítárna, studovna: Iva Mansfeldová, Miroslava Sejkorová, Yvona Drbohlavová
  • Zpracování fondu: Mgr. Jiřina Vrbová
  • Technický úsek: Vladimír Lžičař
  • Středisko, zprac. fondu: Vladimíra Lžičařová, Romana Wajglová, Jitka Šenková, Miroslava Cvejnová (Městská knihovna Dobruška)

Ceník služeb a sankčních poplatků

Vytisknout

 

Roční zápisné plné zápisné 200 Kč
důchodce 100 Kč
studenti, děti
Meziknihovní výpůjční služba 50 Kč (poštovné)
Poplatek za objednávku MVS účtujeme i v případě následného nevyzvednutí knihy čtenářem.
   
Kopírování A4 jednostranně 2 Kč
A4 oboustranně 4 Kč
A3 jednostranně 3 Kč
A3 oboustranně 5 Kč
tištěný výstup z PC A4 jednostranně 2 Kč
tištěný výstup z PC A4 oboustranně 4 Kč
Pronájem výpočetní techniky
     
čítárna 5 minut zdarma
  30 minut 20 Kč
každá další minuta 1 Kč
Speciální průkazky s platností (čítárna) na 1/4 roku 120 Kč
na 1/2 roku 180 Kč
na 1 rok 300 Kč
 
V dětském oddělení mohou využívat pronájem PC zdarma pouze zaregistrovaní čtenáři do 15 let
 
Upomínky
1. upomínka (písemná se neposílá) 20 Kč
2. upomínka 30 Kč
3. upomínka 50 Kč
doporučený dopis 90 Kč
     
Ztráty kniha nová kniha nebo cena knihy + 100 Kč
časopis cena časopisu + 20 Kč
   
Poškození čárového kódu v knize, časopisu 20 Kč
   
Poškození, ztráta čtenářského průkazu 30 Kč

 

 

Knihovní řád

Vytisknout

Knihovní řád Městské knihovny v Rychnově nad Kněžnou

V souladu se Zakladatelskou listinou společnosti Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. ze dne 7. 4. 2005, jejíž součástí je Městská knihovna v Rychnově nad Kněžnou a podle § 4, odst.6 zákona č.257/2001 Sb. (knihovní zákon), vydávám tento knihovní řád (dále jen KŘ):

I.
Základní ustanovení

Čl. 1: Poslání a činnost Městské knihovny v Rychnově nad Kněžnou

Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou (dále jen knihovna) je knihovnou základní ve smyslu §3 a 12 zákona č.257/2001 Sb. a je zřízena za účelem poskytovat rovným způsobem všem občanům bez rozdílu veřejné knihovnické a informační služby vymezené v § 2, 4 a 14 knihovního zákona a zabezpečovat občanům rovný přístup k informacím a kulturním hodnotám, které jsou obsaženy ve fondech a informačních databázích knihovny.

Čl. 2: Veřejné knihovnické a informační služby

  1. Knihovna poskytuje uživatelům veřejné knihovnické a informační služby (dále jen služby) tak, jak jsou vymezeny v příslušných ustanoveních knihovního zákona.
    Jsou to zejména:
    • výpůjční služby:
      půjčování knih a periodik v budově knihovny - prezenční půjčování
      půjčování knih a periodik mimo budovu knihovny – absenční půjčování
    • meziknihovní služby:
      meziknihovní výpůjční a reprografické služby v rámci ČR
      mezinárodní meziknihovní služby
    • cirkulační služby
    • reprografické a kopírovací služby
    • informační služby:
      poradenská služba-informace o katalozích, bázích, fondech a využívání knihovny
      bibliograficko-informační služba - informace bibliografického a faktografického charakteru
      lokačně-informační služba-zjišťování a informace o dostupnosti fondů
      přístup do elektronických databází lokálních i na síti
      přístup na Internet
      konzultační služby, informace z oblasti veřejné správy, informace k problematice EU, informace o neziskovém sektoru, informace pro zdravotně postižené
      elektronické služby - MVS
      využívání plnotextových databází
    • propagační služby:
      pořádání exkurzí a informačních lekcí o knihovně a jejích službách
      propagace knihovny v tisku a sdělovacích prostředcích
      vytváření a aktualizace www stránek knihovny - www.kulturark.cz/knihovna
      pořádání přednášek, besed a podobných akcí pro žáky, studenty a nejširší veřejnost
      speciální služby
  2. Knihovna účtuje poplatky (úhradu skutečně vynaložených nákladů) za registraci uživatelů, sankční poplatky, úhrada za reprografické a jiné kopírovací služby a za některé specializované služby.
  3. Veškeré finanční částky (registrační poplatky, sankční poplatky apod.) jsou knihovnou účtovány podle zásad KŘ a ve výši stanovené Ceníkem, který je přílohou KŘ.

II.
Uživatelé knihovnických a informačních služeb

Čl. 3: Registrace uživatele

  1. Uživatelem knihovny se stává fyzická nebo právnická osoba vydáním průkazu uživatele knihovny na základě vyplněné přihlášky uživatele ověřené knihovníkem podle osobních dokladů uživatele. Průkaz uživatele platí pro všechna oddělení knihovny, vystavuje se na dobu jednoho roku ode dne registrace, jeho platnost je třeba každoročně obnovovat za registrační poplatek uvedený v Ceníku. Za průkaz uživatele i jeho příp. zneužití ručí čtenář. Proto je uživatel povinen ohlásit knihovně změnu jména, bydliště, a dalších údajů uvedených v přihlášce a ztrátu nebo zneužití průkazu. Při vstupu do knihovny je uživatel povinen ihned u výpůjčního pultu odevzdat čtenářský průkaz. Bez čtenářského průkazu se knihy zásadně nepůjčují.
  2. Ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů je knihovna správcem osobních údajů. Osobním údajem je podle § 4 zákona č. 101/2000 Sb. jakýkoliv údaj, který se týká konkrétní osoby, jejíž identitu lze z osobních údajů přímo či nepřímo zjistit. V podmínkách knihovny to jsou zejména adresní a identifikační údaje uživatelů nebo údaje o jejich výpůjčkách či jiných transakcích.
  3. Knihovna postupuje při zpracování osobních údajů podle zákona, resp. vnitřní směrnice tohoto KŘ a dalších obecně závazných právních předpisů. Osobní údaje jsou zpracovávány vlastními zaměstnanci knihovny manuálním a automatizovaným způsobem. Knihovna zpracovává pouze pravdivé a přesné osobní údaje, které za tímto účelem ověřuje. Knihovna je oprávněna zpracovávat osobní údaje uživatelů na základě registrace na Úřadu pro ochranu osobních údajů.
  4. Účelem, pro který knihovna sbírá a zpracovává osobní údaje, jsou ochrana knihovních fondů, kvalita poskytovaných služeb, příp. naplnění povinností uložených knihovně obecně závaznými právními předpisy, zejména zákony:
    1. č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb - knihovní zákon
    2. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
    3. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů - autorský zákon.
  5. Knihovna k registraci vyžaduje následující údaje:
    1. základní identifikační údaje uživatele: jméno, příjmení, trvalé bydliště, datum narození Uživatel je povinen tyto údaje uvést a povolit jejich zpracování knihovnou, pokud chce využívat služeb knihovny v plném rozsahu. Uživatel, který nedá souhlas se zpracováním základních identifikačních údajů, může užívat pouze těch služeb knihovny, které jsou poskytovány anonymně, např.: využívat veřejného Internetu.
      Služby, k jejichž provedení vyžaduje knihovna ze strany uživatele platný průkaz uživatele knihovny, lze poskytnout pouze uživatelům, kteří souhlasí se zpracováním svých osobních údajů v rozsahu stanoveném KŘ. Základní identifikační údaje ověřuje knihovna podle osobního dokladu úředně vydaného k prokázání totožnosti, zpravidla podle občanského průkazu občana ČR (popř. cestovního pasu, povolení k pobytu v ČR).
      Knihovna dbá z důvodu ochrany svých práv a povinností na to, aby nedošlo k několikanásobnému zápisu jednoho uživatele v databázi knihovny, proto před vlastním zápisem provede příslušný pracovník podle dostupných osobních údajů nahledání v databázi, aby tomuto zabránil.
    2. další kontaktní údaje uživatele (pokud je uživatel uvede): akademické tituly, kontaktní adresa uživatele, pracoviště/škola, další možná spojení na uživatele, která uvedl (telefon, fax, e-mail a obdobně).
    3. Děti do 15 let se mohou stát čtenáři knihovny na základě písemného souhlasu zákonného zástupce (rodičů), kteří tím přebírají odpovědnost za dodržování KŘ.
  6. Knihovna dále o uživateli vede:
    1. údaje využívané pro statistické účely a účelný rozvoj knihovních fondů (pokud je uživatel uvede) – např. nejvyšší dosažený stupeň vzdělání uživatele, obor profese, atd.
    2. údaje služební: údaje o tzv. Transakcích - uskutečnění rezervace knihy, registrace výpůjčky, její prolongace, odeslané upomínky, resp. poznámky vztahující se k porušení ustanovení KŘ.
    3. údaje účetní: údaje o provedených finančních transakcích mezi uživatelem a knihovnou, zejména o jejich účelu, místě, čase a dalších náležitostech dle § 11 odst. 1 zákona č.. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  7. Knihovna s osobními údaji uživatelů nakládá podle pravidel - Směrnice o ochraně osobních údajů, který je přílohou KŘ.

Čl. 4: Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny

  1. Uživatelé jsou povinni řídit se KŘ a zachovávat pokyny pracovníků knihovny. Musí se podrobit stanoveným kontrolním opatřením, která jsou potřebná pro udržení pořádku a ochranu majetku knihovny. Jsou povinni zachovávat ve všech prostorách knihovny klid a pořádek.
  2. Jestliže uživatel nedodržuje tato opatření, může být dočasně nebo trvale zbaven práva používat služeb knihovny. Tím není zbaven povinnosti nahradit způsobenou škodu ani odpovědnosti podle platných předpisů.
  3. Připomínky, podněty a návrhy k práci knihovny je možné podávat písemně nebo ústně výpůjční službě nebo řediteli knihovny.

Čl. 5: Pokyny pro využívání výpočetní techniky

  1. Uživatel nesmí používat výpočetní techniku knihovny k jiným účelům než k využití služeb poskytovaných knihovnou. Způsob práce uživatele je přesně vymezen na příslušném počítačovém pracovišti.
  2. Uživatel je povinen:
    1. před začátkem práce předložit službě platný průkaz uživatele
    2. používat v knihovně pouze programové vybavení, které je mu v nabídce poskytnuto
  3. Uživateli je zakázáno kopírovat a distribuovat části operačních systémů, nainstalovaných aplikací a programů používaných v knihovně.
  4. Uživatel může kopírovat na datové nosiče pouze informace získané z dází dat jemu zpřístupněných v síti knihovny nebo Internetu.
  5. Uživatel nesmí:
    1. se žádnými prostředky získat přístupová práva či privilegovaný stav, který mu nepřísluší. Pokud uživatel získá privilegovaný stav nebo jemu nepříslušející přístupová práva jakýmkoli způsobem (včetně hardwarové nebo softwarové chyby systému), je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit službě
    2. vědomě narušovat práci ostatních uživatelů počítačové sítě ani chod a výkonnost sítě jako celku např. nadměrným přetěžováním zdrojů sítě, ani používat síť k nepovoleným přístupům do jiných počítačů nebo do jiných sítí či k šíření počítačových virů
    3. měnit hardwarovou ani softwarovou konfiguraci jím používané výpočetní techniky
  6. Uživatel nese plnou odpovědnost za své případné zásahy do konfigurace počítače, které by jakýmkoliv způsobem mohly mít vliv na provoz počítače nebo sítě; dále je uživatel plně odpovědný za škody vzniklé jeho neodbornou manipulací s prostředky výpočetní techniky včetně škod způsobených jím zanesenými počítačovými viry.
  7. Provoz sítě knihovny může být omezen nebo přerušen z důvodů nezbytné technické a softwarové údržby sítě, případně z jiných závažných důvodů.
  8. Získané informace a data (v jakékoliv formě, na jakémkoliv médiu) slouží výhradně osobní potřebě uživatele a k jeho studijním účelům. není povoleno je jakýmkoliv způsobem dále rozšiřovat, rozmnožovat, kopírovat, půjčovat, sdílet, distribuovat ( ani v počítačové síti), prodávat nebo jinak využívat zejména ke komerčním účelům.
  9. Uživatel je povinen respektovat autorskoprávní ochranu dat (viz. zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů [autorský zákon]) a ostatní předpisy. Případné zneužití dat a informací může být trestné (viz. zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů).

III.
Výpůjční řád

Čl. 6: Způsoby půjčování

  1. Uživatelům se půjčují dokumenty z knihovního fondu po předložení průkazu uživatele a po vyhledání a objednání požadovaného dokumentu uživatelem, případně po objednání uživatelem on-line.
  2. Knihovnám nebo uživatelům se půjčují dokumenty z knihovního fondu v rámci meziknihovních služeb (MVS) podle vyhlášky Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb. a metodických pokynů NK ČR.

Čl. 7: Rozhodnutí o půjčování

  1. Výpůjčky dokumentů se uskutečňují v souladu s posláním knihovny. O půjčení dokumentu a jeho způsobu rozhoduje knihovna v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů - autorský zákon.
  2. Mimo budovu se zásadně nepůjčují dokumenty:
    1. jestliže by jim hrozilo nebezpečí nenahraditelné ztráty nebo poškození
    2. jestliže jsou zapotřebí k dennímu provozu knihovny (fond čítárny)
    3. jestliže by běžné půjčování bylo v rozporu s obecnými právními předpisy (porušení autorských práv, šíření fašistické, rasistické, pornografické literatury apod.)
    4. jestliže byly vypůjčeny ze zahraničních knihoven nebo z českých knihoven, jež stanovily půjčení ve studovně jako podmínku.

Čl. 8: Počet půjčených svazků

Na jeden čtenářský průkaz může být absenčně půjčeno nejvýše 20 knih a časopisů (u svázaného ročníku se komplet posuzuje jako jeden svazek). Uživatel má právo si půjčit pouze jeden exemplář jednoho titulu. Publikace v hodnotě nad 500,- Kč se půjčují proti podpisu.

Čl. 9: Postupy při půjčování

  1. Knihovna je povinna vyhledat a půjčit čtenáři žádaný dokument v čase, který je přiměřený provozním poměrům knihovny.
  2. Uživatel si může dokument vyhledat sám ve volných výběrech knihovny, nebo požádat o pomoc knihovníka. Je možno si dokument vyhledat v elektronickém katalogu knihovny. Uživatel si může dokumenty vyhledat prostřednictvím Internetu(www.kulturark.cz/knihovna) v on-line katalogu knihovny.
  3. Před převzetím výpůjčky si je uživatel povinen dokument prohlédnout, ihned ohlásit všechny závady a ověřit si zápis závad ve výpůjčním tiskopise, resp. v poznámce automatizovaného výpůjčního systému. Převzetí drahého dokumentu je uživatel povinen potvrdit svým podpisem na výpůjčním potvrzení (reverzní lístek).
  4. Dokument, který je půjčen jinému uživateli, si může čtenář rezervovat. Adresu dosavadního držitele výpůjčky knihovna zásadně nesděluje. Jakmile je dokument vrácen, uvědomí knihovna žadatele, který si je může vyzvednout. Žádá-li stejný dokument najednou více uživatelů, stanoví se pořadí podle času podání objednávky.
  5. Pro nemocné a jinak handicapované uživatele doručí knihovna požadované dokumenty až domů (donášková služba).

Čl. 10: Výpůjční lhůty

  1. Výpůjční lhůta pro půjčování mimo budovu je pro knihy a starší časopisy zpravidla jeden a půl měsíce (platí v oddělení pro dospělé a dětské). U rezervovaných dokumentů je výpůjční lhůta 14 dní. V čítárně je výpůjční lhůta časopisů jeden týden. Dokumenty z příručního fondu půjčoven, z fondu čítárny a poslední čísla periodik se absenčně nepůjčují.
  2. Výpůjční lhůta může být prodloužena:
    1. pokud dokument nemá rezervován další uživatel
    2. u řádných výpůjček mimo budovu se výpůjční lhůta prodlužuje třikrát o jeden měsíc, požádá-li o to uživatel před jejím uplynutím a nežádá-li dokument další uživatel, přičemž celkové prodloužení výpůjční lhůty může být maximálně 90 dní.. V odůvodněných případech je možné povolit novou výpůjčku téhož dokumentu, ale jen po jeho předložení.
  3. Knihovna je oprávněna bez udání důvodů stanovit kratší výpůjční lhůtu, případně žádat bezodkladné vrácení dokumentu před uplynutím výpůjční lhůty. Výjimečně stanovenou kratší výpůjční lhůtu pro výpůjčku nelze prodloužit.
  4. >

Čl. 11: Vracení vypůjčeného dokumentu

Uživatel je povinen vrátit vypůjčený dokument v takovém stavu, v jakém si je vypůjčil. Jinak nese odpovědnost za všechny zjištěné závady a je povinen uhradit knihovně náklady na opravu dokumentu popřípadě uhradit škodu jako při ztrátě dokumentu. Je zakázáno zpracovávat text graficky podtrháváním, zvýrazňováním, psaním poznámek na okraj nebo jiným způsobem do vypůjčeného dokumentu zasahovat.

Čl. 12: Ručení za vypůjčený dokument

Uživatel nesmí vypůjčený dokument půjčovat dalším osobám. Ručí za něj po celou dobu, kdy má dokument vypůjčen.

Čl. 13: Obecná ustanovení o půjčování

Pro půjčování knihovních fondů platí ustanovení občanského zákoníku o půjčování věcí.

Čl. 14: Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo budovu

  1. Uživatel ručí za vypůjčený dokument do té doby, dokud má knihovna o výpůjčce záznam v automatizovaném výpůjčním systému.
  2. Vrací-li uživatel vypůjčený dokument výjimečně poštou, je povinen je řádně zabalit a poslat doporučeně, nebo zásilku pojistit. Za zásilku ručí až do okamžiku, kdy ji knihovna převzala, nezjistila závady a poslala uživateli potvrzení o vrácení.
  3. Jestliže uživatel nevrátí dokument půjčený mimo budovu ve stanovené lhůtě, účtuje knihovna uživateli poplatky z prodlení (sankční poplatky - upomínky). Čtenář je povinen vyrovnat všechny i event. předešlé poplatky za nedodržení řádné výpůjční doby.
  4. Jestliže uživatel ani po upomenutí dokument půjčený mimo budovu nevrátí, bude se vrácení vymáhat právní cestou. Při vymáhání půjčeného dokumentu právní cestou účtuje knihovna manipulační poplatek jako náhradu za náklady spojené s přípravou tohoto vymáhání i náklady právního zastoupení.
  5. Do vypořádání pohledávek má knihovna právo pozastavit uživateli poskytování všech služeb.

Čl. 15: Práva a povinnosti uživatelů v čítárně

  1. Uživatel má právo vypůjčit si do čítárny dokumenty z knihovních fondů knihovny.
  2. Uživatel má právo užívat v čítárně volně přístupný fond čítárny (slovníky,encyklopedie apod.) a vystavený fond novin a časopisů.
  3. Uživatel má právo vypůjčit si do studovny dokumenty, vypůjčené z fondů českých a zahraničních knihoven (meziknihovní služby). Uživatel může studovat ve studovně dokumenty, které si vypůjčil z jiných knihoven, nebo vlastní tištěné a rozmnožené materiály nebo jejich reprodukce.
  4. Uživatelé jsou povinni chovat se v čítárně tiše a ohleduplně k ostatním uživatelům a řídit se pokyny pracovníků knihovny.

Čl. 16: Meziknihovní služby

Jestliže dokument není ve fondech knihovny, zprostředkuje knihovna na požádání uživatele výpůjčku dokumentu meziknihovní výpůjční službou (MVS) z jiné knihovny v ČR podle § 14 KZ, vyhlášky Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb a metodických pokynů NK ČR. Při výpůjčce prostřednictvím MVS je uživatel povinen respektovat podmínky knihovny, která žádané dílo půjčuje.

Čl. 17: Reprografické a jiné kopírovací služby

  1. Knihovna může podle povahy dokumentu nahradit jeho půjčení kopií.
  2. Reprografické a jiné kopírovací služby se poskytují z fondů knihovny, anebo z fondů knihovnou vypůjčených v rámci meziknihovních služeb. Uživatel, pro kterého byla kopie zhotovena, je povinen s ní zacházet v souladu s ustanoveními zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona.
  3. Knihovna může odmítnout zhotovit kopie, je-li zhotovení kopie v rozporu s právními předpisy.
  4. Knihovna může pro svého uživatele objednat zhotovení kopie v českých knihovnách nebo v zahraničí. Objednávka kopie v tomto případě podléhá ustanovením o meziknihovních službách. Uživatel, pro kterého byla takto kopie zhotovena, je povinen s ní zacházet v souladu s ustanoveními autorského práva a v souladu s ustanoveními knihovny, jež kopii zhotovila.

IV.
Postihy za nedodržení ustanovení Knihovního řádu

Čl. 18: Ztráty a náhrady

  1. Uživatel je povinen bezodkladně hlásit ztrátu nebo poškození dokumentu a ve lhůtě stanovené knihovnou nahradit škodu podle ustanovení občanského zákoníku o způsobu náhrady škody za nevrácený dokument nebo za poškození dokumentu.
  2. O způsobu náhrady rozhoduje knihovna. Může požadovat náhradu škody uvedením do původního stavu obstaráním náhradního výtisku téhož dokumentu ve stejném vydání a vazbě nebo vázané kopie ztraceného dokumentu. Jestliže uvedení do původního stavu není možné nebo účelné, může knihovna požadovat jako náhradu totéž dílo v jiném vydání, jiné dílo, anebo finanční náhradu
  3. Uživatel je povinen hradit i všechny náklady, které knihovně v souvislosti se ztrátou vznikly.
  4. Do vyřešení způsobu nahrazení ztráty a uhrazení všech pohledávek má knihovna právo pozastavit uživateli poskytování všech služeb.

Čl. 19: Poplatky za přestupky proti Knihovnímu řádu

  1. Poplatek z prodlení: povinnost platit poplatek z prodlení nastává dnem, který následuje po skončení stanovené výpůjční lhůty. Připadá-li poslední den stanovené lhůty na den, kdy je knihovna zavřená, posunuje se na nejbližší další výpůjční den.
  2. Vymáhání nevrácených výpůjček:
    1. nezávisle na vymáhání poplatků z prodlení vymáhá knihovna upomínkami vrácení dokumentů půjčených mimo budovu. Po čtyřech bezvýsledných upomínkách (z nichž poslední je doporučený dopis vedoucího knihovny) následuje vymáhání právní cestou popř. za pomoci městské policie
    2. v případě, že knihovna je nucena zahájit vymáhání právní cestou, uživatel je povinen nahradit náklady právního zastoupení. Tyto náklady se řídí příslušnou právní úpravou.
  3. Ztráta průkazu uživatele: za manipulaci a vystavení duplikátu průkazu uživatele ztraceného v období jeho platnosti (původní nebo obnovené) se účtuje manipulační poplatek.

Čl. 20: Náhrada všeobecných škod

  1. Uživatel je povinen nahradit škodu zaviněnou přímo nebo zanedbáním povinností (podle občanského zákoníku č. 509/1991 Sb., § 442, odst. 2, kde se stanoví: „Škoda se hradí v penězích, požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.“).
  2. Při poškození, zničení nebo ztrátě dokumentu se požadují tyto náhrady:
    1. uvedení do původního stavu dodáním neporušeného výtisku téhož dokumentu ve stejném vydání a ve vazbě přiměřeně stejné kvality
    2. jestliže náhrada podle předcházejícího bodu není možná nebo účelná, může knihovna dohodnout s uživatelem náhradu formou dodání jiného vydání dokumentu, případně pořízení fotokopie vypůjčené knihy včetně vazby (obojí na náklady uživatele)
    3. požadovat finanční náhradu, která se skládá z těchto položek:
      • cena dokumentu podle cen na trhu v době ztráty
      • cena vazby podle cen vazeb obvyklých na trhu v době ztráty (jestliže vazba není zahrnuta v ceně dokumentu)
  3. Při postupu podle bodů b, c je knihovna oprávněna žádat náhradu v hodnotě celého dokumentu, i když se způsobená škoda týkala jen části dokumentu (např. ztráta jednoho svazku z vícesvazkového dokumentu).
  4. Při náhradě podle bodů b, c se vybírá manipulační poplatek za úkony spojené v knihovně s likvidací způsobené škody (administrativní agenda, bibliografická zjišťování, knihovnické zpracování atd.) za jeden dokument
  5. Za škody způsobené na ostatním majetku knihovny odpovídá uživatel podle obecně platných předpisů.

V.
Závěrečná ustanovení

Čl. 21: Výjimky z Knihovního řádu

Výjimky z KŘ povoluje vedoucí knihovny nebo jím pověřený pracovník.
Účinnost Knihovního řádu
Tento Knihovní řád nabývá účinnosti dnem 1.7.2005

VI.
Přílohy Knihovního řádu

Seznam příloh:

  1. Ceník placených služeb a poplatků knihovny
  2. Směrnice o nakládání s osobními údaji uživatelů knihovny



V Rychnově nad Kněžnou 1. 7. 2005

Naďa Kaločová
vedoucí Městské knihovny

 

Copyright © 2024 Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.
Joomla 2.5 Templates designed by Web Hosting Reviews