Historie divadelního života

Vytisknout

V Rychnově nad Kněžnou se hrálo česky u „Labutě“ již v roce 1750, a to „Umučení Páně“. Byl to patrně zbytek středověkých mysterií – živých obrazů – založených hlavně na výjevech ze života Ježíšova. Světské hry byly uvedeny na rychnovském ochotnickém jevišti kolem roku 1779. Hrálo se německy, avšak byla velká snaha užívat na jevišti jazyk český, aby se podpořilo české vlastenectví. Českých „kusů“ ale bylo málo. V češtině začal tvořit až Václav Thám a jeho bratr Karel.

Velký význam na uvedení nových českých her měli studenti, kteří studovali v Praze. Ti do Rychnova přiváželi divadelní novinky Klicperovy, později Tylovy, které potom ochotnicky provozovali. V repertoáru se objevil Divotvorný klobouk, Jan za chrta dán, Rohovín Čtverrohý, Paličova dcera, Blaník, Zmatek nad zmatek a truchlohry Rod Savojský, Obležení Prahy a další. Podle dochovaných divadelních programů a vzpomínek účastníků se však hrálo i německy, tak jak si to obecenstvo přálo. Hrálo se jeden večer česky a pak zase jeden večer německy. O pořádání divadelních představení se vedly řádné účty a dbalo se na to, aby přebytky šly na dobročinné účely a na podporu jiných vzdělávacích a dobročinných podniků.

Od roku 1861 hráli rychnovští ochotníci jen česky, což je důkazem toho, že se Rychnov stává více českým než dvojjazyčným městem. V roce 1862 uvedli rychnovští herci téměř 20 divadelních premiér a jak svědčí dobové zápisy, v tomto desetiletí se ochotníkům opravdu dařilo. Po velkém divadelním vypětí však dochází začátkem 70. let 19. století k útlumu. Teprve v roce 1877 dochází k vyslyšení požadavků veřejnosti a schází se zatím jen malá skupinka bývalých herců. Skupinka těchto divadelních nadšenců v čele a panem profesorem Vycpálkem položila „kámen“ k založení divadelní ochotnické jednoty. Schválením stanov a po ustavující schůzi dne 10. února 1879 vznikla Divadelní ochotnická jednota „Tyl“ v Rychnově nad Kněžnou. A opět hlavně zásluhou profesora Vycpálka byl založen rezervní fond pro výstavbu Pelclova domu, kde měly najít útočiště i další spolky. Po všeobecném souhlasu bylo ustanoveno, že bude ukládáno 10%  hrubého příjmu z každé hry bez výjimky. A nastalo dlouhých plodných 18 let, kdy ochotníci odehráli ročně v průměru až 15 premier a některé kusy jednou až dvakrát opakovali. Nelze nevzpomenout skvělé nastudování opery Prodaná nevěsta, která byla uvedena na jevišti u Labutě třikrát během září 1882 a jednou v Dobrušce. Při příležitosti uvedení této opery v Rychnově a v Dobrušce byl jmenován skladatel Bedřich Smetana čestným členem jednoty.

Mimo divadelní představení pomáhali členové jednoty i s organizací různých oslav, večírků, plesů, výletů a zábav. V březnu 1884 dokonce pořádali s ochotníky z Kyšperka (Letohradu) a Žamberka divadelní vlak, který všech 428 účastníků (z toho 237 z Rychnova) odvezl do Prahy. Zde obdivovali Národní divadlo a shlédli první den představení Smetanovy slavnostní opery „Libuše“ a druhý den Shakespearův „Sen noci Svatojánské“.

Během roku 1887 se divadlo přestěhovalo do pěkného velkého sálu, který vystavěl pan Puchwein ve středu města. Tato scéna byla pro jednotu domovskou až do konce roku1895. Začátkem roku 1896 dostal „Tyl“ od pana Puchweina výpověď a musel si veškeré divadelní rekvizity ze sálu a z vedlejších místností do konce března vyklidit. Náhradním útočištěm se stalo jeviště u „Labutě“, které bylo ochotníkům po žádosti propůjčeno Řemeslnickou besedou až do 28. září 1897, kdy se začalo hrát v novém Pelclově divadle.

V roce 1896 byla podle plánů Josefa Štaubery, stavitele z Rychnova, dokončena stavba Národního domu a Pelclova divadla. Budovy dostavěl stavitel Plesnivý z Hradce Králové. Pelclovo divadlo bylo otevřeno dne 28. září 1897 v nádvoří Národního domu slavnostním představením J. Ladeckého hry „Dva světy“.

Vstoupíme-li z nádvoří Národního domu do vestibulu, máme po levé ruce šatny a před sebou vstup do hlediště. Strop a stěny vestibulu i hlediště vyzdobil akademický malíř Hynek Vysekal z Kutné Hory ornamenty a postavami, představujícími tanec, hudbu, domácnost a práci. Hlediště může pojmout až 800 diváků a 320 sedadel. Nad jevištěm vymodeloval a zasadil alegorický vlys sochař František Hergesel z Prahy. Středem uměleckého díla je podobizna největšího rodáka F. M. Pelcla, po levé straně je postava Historie vpravo postava Thalie.

Původní hlavní oponu vymaloval J. Ex. Em. Solomon, svobodný pán Friedberger Mírohorský, na proměňové oponě, malované pražským malířem Romanem Skálou, byl bohatý baldachýn. Plán na celé jeviště vypracoval malíř Roman Skála, jehož dekoracemi bylo jeviště vybaveno a v roce 1901 bylo doplněno malbami malíře R. Holzra. Akustika byla od počátku výborná a osvětlení zajišťovaly prapůvodně petrolejové lampy, pak lampy acetylénové, které v roce 1910 nahradilo osvětlení elektrické.

Divadelní činnost v kamenném divadle pokračovala ve stejném rozsahu jako na přechodných scénách. Po zahajovací hře uvedli ochotníci do konce roku ještě osm představení, mezi jinými Maryšu bratří Mrštíků, Šťastného člověka, hru Praha je Praha a další. Divadelní rok ochotníci ukončili představením Otec Palacký od Rosena a komickou operou (při silvestrovské zábavě) Kvas krále Vondry.

Nadšení pro ochotnickou práci jednotě Tyl v Rychnově nad Kněžnou vydrželo i na začátku nového století, jak nám dokládají obětavé záznamy pana Antonína Svobody a později pana Rudolfa Vostřebala. Určitý útlum nastal ve válečných letech.

Copyright © 2017 Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.
Joomla 2.5 Templates designed by Web Hosting Reviews