Swingový festival Jiřího Šlitra - 4. ročník

17. - 18. 5. 2019 

Hudební festival nejen swingové hudby v zámecké jízdárně. 

---

PROGRAM 2018






Swingový festival Jiřího Šlitra - 2. ročník
28. - 29. 4. 2017

Fotogalerie 2017

Foto: Multifoto Rychnov nad Kněžnou


PROGRAM 2017:






 

Fotogalerie 2016

Jaké bylo XXII. Šlitrovo jaro ?

Zcela zaplněný sál tleskal v pátek 24. dubna vtipné komedii Jiřího Suchého Rytíři z Blaníku a krasavice Lída, kterou divadlo Semafor zahájilo XXII. ročník Šlitrova jara. Tečku za pátečním večerem udělali Fred Astaire a Ginger Rogersová ve filmové projekcí Pánů v cylindru.
Sobota patřila swingu. Předehrou bylo vystoupení vokálního souboru z Mladé Boleslavi Každý den starší, výbornou premiéru měl ColorBand rychnovské ZUŠ, týnišťskou ZUŠ reprezentovaly veleúspěšně Black Buřiňos, objevem bylo vokání trio Přelet M.S. z Plzně a závěrečný koncert J.H. Big Bandu Hradec Králové pod taktovkou hudebního matadora Jiřího Hasala sobotní setkání se swingem ukončil. Skvělým doplňkem byly filmové projekce Žluté ponorky a Cabaretu.
Objevem byly další dosud neznámé kresby a dva nedělní filmové muzikály Vlasy a Evita. Domácí i „přespolní" návštěvníci byli na výsost spokojeni, a to byla pro pořadatele ta nejvězší odměna.


Program XXII. ročníku ke stažení (*.pdf)

• sborník Šlitrova jara
• filmová překvapení a ještě něco navíc
• Rytíři z Blaníku a krasavice Lída  v provedení divadla SEMAFOR
• vystoupení vokálního souboru KAŽDÝ DEN STARŠÍ Mladá Boleslav
• vystoupení tanečního orchestru COLOR BAND Rychnov nad Kněžnou
• vystoupení BLACK BUŘIŇOS z Týniště nad Orlicí
• vystoupení vokálního tria PŘELET M. S. z Plzně
• vystoupení JH BIG BAND Hradec Králové
• ...a hlavně dobrá nálada

 

Fotogalerie 2015

Malé zamyšlení po XXI. Šlitrově jaru

Troufám si tvrdit, že každému, kdo navštívil Rychnov nad Kněžnou aspoň dvakrát, natož víckrát, přirostlo toto město k srdci. My, co sem spolu často jezdíme, to tak určitě cítíme. A jako by nestačila sličnost a úhlednost města, každý si odtud může odvézt i velké kulturní zážitky. Hostují tu divadelní soubory z Čech i Moravy, hudební i filmové programy naplňují rychnovské sály, i když to je asi v jiných městech více nebo méně také. Rychnov nad Kněžnou ale láká už hezkou řádkou let nabídkou pravidelných specifických programů, jako je Šlitrovo jaro, Poláčkovo léto, podzimní Filmový smích nebo Rychnovská osmička. Nechci tu jen pět oslavné ódy na pořadatele toho všeho dění, i když jim samozřejmě fandíme a chválíme je. K zamyšlení je asi hlavně fenomén opakovaného zájmu o ty jmenované programy.

Šlitrovo jaro bylo letos už po jedenadvacáté. Nebyla jsem sice úplně na všech (hlavně těch prvních) a neumím ani spočítat, kolikrát to bylo, ale myslím, že jich není moc, které jsem vynechala. Ale copak já, nejde jen o mě, stejně jsou na tom evidentně i desítky dalších účastníků, se kterými se tam rok co rok potkáváme. Tuším, že někteří absolvovali úplně všechny ročníky. A stejné to je i s Poláčkovým létem a Filmovým smíchem.

Je to samozřejmě hlavně zájem o nabízené kulturní pochoutky, ale podle mého je to v neposlední řadě určitě také skutečnost, že se tam cítíme hodně dobře. Jednak je to očekávání, že se setkáme s lidmi stejné kulturní krevní skupiny, že se zase uvidíme s těmi, jejichž tváře se po těch letech staly už důvěrně známými a také s těmi, které jsme díky této příležitosti zařadili mezi své osobní přátele.

A když se k tomu připočítá i nádherná atmosféra, kterou dovede pan doktor Tydlitát s Martinem Šedou navodit, je to ten vzácný impuls k tomu, abychom se sem znovu a znovu vraceli. (Vzpomeňte třeba jen na hlas zvonku, kterým pan dr. Tydlitát svolává diskusní přestávkové kroužky před každým zahájením dalšího bloku denního kulturního maratónu. Těšíme se na něj celé měsíce!) A další, co nás určitě přitahuje, je zvědavost na program samotný (já osobně jsem vždycky natěšená nejvíc na filmy, u nichž podle mého vidění kvalita výběru přidala na grádech), takže odjíždíme i s doslova povzneseným duchem. Třeba loňský Šumař na střeše nebo letošní málo známé „Asterovky“, které kromě zážitku z mistrovského tanečního umění Freda Astaira navíc rozvibrovaly i naše bránice.

Zkrátka, my, co spolu jezdíme do Rychnova, už se moc těšíme na léto i na podzim, až nás zase zavolá zvonek pana doktora a my budeme moci pozdravit těch pět kluků z knihy Karla Poláčka.

Děkujeme za jeho cinkání!

Eva Gutová, ředitelka pražské sekce Werichovců

Fotogalerie